+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - CENTRAL PARK FLORA

  • Olomoucká radnice

    Olomoucká radnice

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 0,6 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Radnice je společně se sloupem Nejsvětější trojice dominantou olomouckého Horního náměstí. Jde o renesanční stavbu obdélníkového půdorysu s dvorem, budovanou od 20. let 15. století a navýšenou o druhé patro kolem roku 1475. 75 metrů vysoká radniční věž byla dostavěna v letech 1601-1607 a dnes slouží také jako vyhlídková. Součástí budovy je i pozdně gotická kaple sv. Jeronýma. Dnešní podobu získala stavba po velké rekonstrukci na počátku 20. století.

    Vedle paty věže najdete známý olomoucký orloj. Ten byl sice součástí již původní budovy z 15. století, ale současný vzhled mu vtiskl až Karel Svolinský poté, co byl orloj poškozen v období 2 sv. války. Ve stylu socialistického realismu je na něm mozaikou vyobrazen chemik, dělník a v horní části folklorní obraz Jízdy králů.

    Otevírací doba Po–Ne: 11.00 a 15.00 (věž + kaple otevřeny celoročně; prohlídky od 5 osob) Na objednávku lze zajistit i prohlídku radnice včetně obřadní síně

    Vstupné (věž + kaple) 15 Kč/dospělí 10 Kč/děti

  • Mariánský sloup v Olomouci

    Mariánský sloup v Olomouci

    Dolní náměstí, Olomouc, 77200

    (ve vzdálenosti 0,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Mariánský barokní morový sloup najdeme v Olomouci na Dolním náměstí. Společně se sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a souborem barokních kašen byl vyhlášen v roce 1995 Národní kulturní památkou. Sloup byl vybudován v letech 1715 až 1723 jako výraz vděčnosti olomouckých měšťanů za ukončení moru. Sloup zhotovil Václav Render. Sochařská výzdoba sloupu je od významných umělců. Sochy panny Marie, svatého Františka Xaverského a svatého Karla Boromejského jsou dílem Jana Sturmera. Ostatní sochy kromě svatého Šebestiána zhotovil Tobiáš Schütz. V roce 1758 byl sloup poškozen při pruském obléhání Olomouce a po této události byla vyměněna socha svatého Šebestiána. V letech 1985 až 1992 proběhla rozsáhlá rekonstrukce sloupu a původní sloup byl nahrazen kopií. Vrchol sloupu tvoří socha panny Marie Immaculaty. Spodní část sloupu tvoří sochy světců a to ochránců proti moru a patronka města Olomouce. V dolní řadě jsou sochy svatého Rocha, svatého Karla Boromejského, svatého Františka Boromejského a svatého Šebestiána.
  • Kostel svatého Mořice v Olomouci

    Kostel svatého Mořice v Olomouci

    Opletalova, Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 0,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Kostel svatého Mořice je pozdně gotický trojlodní kostel s křížovou klenbou. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a největší varhany ve střední Evropě, pocházející z roku 1745. V kostele svatého Mořice se konají vyhlášené varhanní koncerty. V roce 1995 byl kostel prohlášen Národní kulturní památkou. Kostel byl postaven v roce 1412, v místech kde stával starší kostelík zmiňovaný již v roce 1257. V roce 1483 byl dostavěn presbytář se síťovou klenbou. Počátkem 16. století byly v západní části kostela vytvořeny nové kroužené klenby a vybudováno unikátní dvojité šnekové schodiště. V roce 1572 byla na severní straně kostela postavena renesanční Edelmanova kaple neboli hrobka. Interiér kostela je barokní a pochází z počátku 18. století. Varhany zhotovil v roce 1745 mistr M. Engler a vyzdobil je F. Sattler. V druhé polovině 19. století byl kostel rekonstruován. V roce 1985 bylo sousoší Kristus na Olivetské hoře, pocházející z 15. století, přemístěno do interiéru kostela. Toto sousoší je nejcennější památkou gotického sochařství v Olomouci. V roce 2007 byla kopie tohoto sousoší vrácena na místo, kde bylo sousoší původně umístěno. Po předchozí domluvě a zaplacení skupinového vstupného je možné prohlédnout si zdejší unikátní varhany. Kostelní Svatomořická věž je vysoká 46 metrů a je zpřístupněna turistům, prohlídka je individuální a pouze za pěkného počasí. Věž je otevřena od května do září. PO-SO 9:00-17:00 Vstupné: děti 7Kč studenti a důchodci 10Kč dospělí 15Kč
  • Olomoucké barokní kašny

    Olomoucké barokní kašny

    Olomouc, 77200

    (ve vzdálenosti 0,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Soubor šesti barokních městských kašen v Olomouci, jež byly zhotoveny v letech 1683 až 1735 je společně se sloupem Nejsvětější Trojice a Mariánským morovým sloupem vyhlášeno Národní kulturní památkou. Jedná se o Neptunovu, Herkulovu, Jupiterovu, Caesarovu a Merkurovu kašnu a kašnu Tritónů. Kašny jsou rozmístěny na nejfrekventovanějších místech historického centra Olomouce. Díky jednotné době vzniku a množství jsou označovány jako evropský unikát. Neptunova kašna byla zhotovena v roce 1683 a najdeme ji na Dolním náměstí. Neptunova kašna je první a nejstarší ze souboru šesti barokních kašen. Původně měla kašna praktický účel jako nádrž na vodu. Kašně dominuje socha Neptuna jež drží trojzubec dolů, aby uklidňoval moře a chránil Olomouc. Na vybudování kašny se podíleli M. Mandík, vytvořil sousoší Neptuna a V. Schüller zhotovil nádrž kašny. Herkulova kašna byla vybudovaná v letech 1687 až 1688 a najdeme ji na Horním náměstí před Orlojem. Původně kašna do roku 1716 stávala v místech dnešního sloupu Nejsvětější Trojice. Kašna je opět dílem Michaela Mandíka a Václava Schüllera. Dominantou kašny je socha Herkulese, jež bojuje s lernskou hydrou, v pravé ruce má kyj a v levé ruce má štít s orlicí jako symbolem města Olomouce. Jupiterova kašna byla zhotovena v roce 1707 a najdeme ji na Dolním náměstí. Dominantou kašny je socha římského boha Jupitera, jež metá blesky a u nohou má orlici. Socha stojí na podstavci, který má v rozích hlavy lvů. Původně byla na kašně socha svatého Floriana, ale v roce 1735 byla přestavěna a autorem sochy Jupitera je F. Sattler. Kašna Tritónů byla zhotovena v roce 1709 a najdeme ji na Náměstí republiky. Tato kašna je nejvíce umělecky cennou kašnou v Olomouci. Dva vodní muži a dva delfíni nesou vzájemně oddělené mušle. Nahoře je pak chlapec a dva okřídlení vodní psi. Kašnu zhotovil Václav Render a autor sochy je neznámý. Caesarova kašna byla zhotovena v roce 1725 a najdeme ji na Horním náměstí. Jedná se o největší olomouckou kašnu. Kašnu tvoří jezdecká socha císaře Caesara, dva muži se štíty a pes. Kašnu zhotovil Václav Render a autorem sochy je J.J. Schauberger. Merkurova kašna byla zhotovena v roce 1727 a nadjeme ji mezi obchodním domem a hotelem Národní dům. Kašnu tvoří socha Merkura, jež drží v ruce hůl se dvěma hady. Herkules má okřídlenou helmu a na nohou sandály, jež mu zavazuje andílek. Kašnu zhotovili F. Sattler a V. Render se spolupracovníkem J.J. Kniebandelem.
  • Kostel sv. Michala v Olomouci

    Kostel sv. Michala v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 0,8 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Kostel sv. Michala stojí na Žerotínově náměstí - nejvyšším bodě středověkého centra Olomouce. Jde o majestátní raně barokní jednolodní kostel se dvěma postranními kaplemi postavený v letech 1673-1699 na troskách původního gotického svatostánku. Ze 14. a 15. století se dochovala gotická křížová chodba, klenba v sakristii a kaple sv. Alexeje. Dominikáni, kteří tu sídlili, svěřili stavbu nového chrámu italskému architektovi Giovannimu Pietru Tencallovi a další úpravy na počátku 18. století provedl Domenico Martinelli.

    Největší chloubou kostela je trojice kopulí (s freskami od Matouše E. Pizka), z nichž nejvyšší ční do výšky neuvěřitelných 37 metrů. Převážná část interiéru včetně pěti oltářů (4 boční, jeden hlavní) či varhan se zachovala v původní podobě. Průčelí kostela zdobí sochy Ondřeje Zahnera z 1 poloviny 18. století.

    Otevírací doba: středa 10.00 – 12.00; 14.30 – 15.30 pátek 14.30 – 15.30

  • Olomoucké středověké opevnění

    Olomoucké středověké opevnění

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 0,9 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Město bylo založeno v polovině 13. století a do stejné doby sahá historie středověkého opevnění, které bylo postupně rozšiřováno. Opevnění bylo tak důkladné, že se jen málokdo přes ně dostal. Dnes je možné vidět jen části z tehdejšího mohutného opevnění města.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci

    Kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 1,0 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Významnou památkou barokního stavitelství v Olomouci a jedním z děl stavitele Michaela Kleina z Nisy je kostel Panny Marie Sněžné. Je součástí komplexu budov mezi městskými hradbami a dnešním náměstím republiky, který vybudovali v průběhu 17. a 18. století jezuité. Stavba z roku 1712 byla inspirována jen o málo starším chrámem sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Zvlněnému konvexně-konkávnímu průčelí s balustrádou dominuje vstupní portál s dvěma tordovanými sloupy, výrazně vyčnívající schodiště a dvě mohutné kostelní věže. Hlavní loď  je obklopena několika kaplemi.

    Interiér kostela je bohatě zdobený malbami i štuky. Monumentální stropní malba je dílem vídeňského mistra Karla Josefa Harringera, další obrazy vytvořil J. K. Handke, cenné jsou i varhany z roku 1716 od kralického varhanáře Johanna Gottfrieda Halbicha.

  • Arcibiskupský palác

    Arcibiskupský palác

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 1,4 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Palác stojí v ulici Wurmova a slouží olomouckým biskupům a arcibiskupům. Palác se začal stavět v roce 1516 a byl dokončen v osmdesátých letech téhož století. Budova byla za třicetileté války velmi poničena, tak biskup Karel vypracoval plán na její barokní opravu. Opravy se ujal architekt italského původu Filibertu Luchese. Palác byl také poctěn návštěvou papeže Jana Pavla II. při příležitosti svatořečení sv. Jana Sarkandra. Další doplňující informace získáte na této adrese
  • Katedrála sv. Václava v Olomouci

    Katedrála sv. Václava v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 1,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Mohutná katedrála sv. Václava stojí přimknuta k původnímu Přemyslovskému paláci nad pravým břehem ramene řeky Moravy, na okraji centra Olomouce. Počátky této církevní stavby spadají do 1. poloviny 12. století, kdy zde byla vysvěcena románská bazilika. Na přelomu 13. a 14. století byly provedeny výrazné gotické úpravy a katedrála si zachovala svou podobu po následujících 500 let. Ovšem v roce 1803 ji zasáhl ničivý požár a zničeny byly všechny tři věže v průčelí. Na konci 19. století (1883-92) tak došlo k největším přestavbě a v Olomouci vznikla takřka od základů novogotická katedrála, která je spojena s několika stašími kaplemi (raně gotická kaple sv. Jana Křtitele s navazující křížovou chodbou, kaple sv. Anny z počátku 17. století nebo kaple sv. Stanislava z roku 1565).

    Hlavní chrámová věž měří více než 100 metrů a je tak nejvyšší na Moravě a druhou nejvyšší v ČR. Průčelí pak zdobí dvě další věže.

  • Přemyslovský palác

    Přemyslovský palác

    Olomouc, 77900

    (ve vzdálenosti 1,6 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Přemyslovský palác (někdy zvaný Zdíkův nebo také Biskupský palác) stojí na Václavskému náměstí v Olomouci a tvoří jádro areálu Přemyslovského hradu. Na jihu přímo sousedí s katedrálou sv. Václava, na západě s kostelem sv. Anny a kaplí sv. Barbory v románské obytné věži. Palác je součástí prohlídkového okruhu Arcidiecézního muzea. Původní areál byl postaven ve 12. století, následně vyhořel a byl přestavěn v pozdně románském slohu. Po vymření Přemyslovců byl hrad přenechán duchovním. Na přelomu 17. a 18. století nechali hrad přestavět v pozdně gotickém stylu. V roce 1988, po rozsáhlých úpravách, byl hrad znovu otevřen pro veřejnost. Již od roku 1962 je celý areál Přemyslovského hradu zapsán na seznamu národních kulturních památek.
  • Kostel sv. Gorazda v Olomouci

    Kostel sv. Gorazda v Olomouci

    Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 1,9 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Tento zajímavý pravoslavný kostel naleznete na břehu Moravy, na Gorazdově náměstí v Olomouci, na dohled Klášternímu Hradisku i katedrále sv. Václava. Kostel byl postaven v roce 1937 v byzantském stylu dle návrhu architekta Vsevoloda Kolomackého. Jde symetrickou, ale členitou stavbu s osmibokou hlavní věží a půlkruhovou apsidou.

    Bohoslužby se konají denně v 18.00 a o nedělích a svátcích v 9.00.

  • Klášterní Hradisko

    Klášterní Hradisko

    Sušilovo náměstí 70/2, Olomouc, 77100

    (ve vzdálenosti 2,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Klášterní Hradisko neboli Hradisko je premonstrátský klášter a najdeme jej v Olomouci. Dnešní areál kláštera je rozsáhlý komplex barokních budov, jež zaujímá rozlohu jednoho hektaru. V roce 1802 byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice jako vojenská nemocnice je klášter využíván dodnes. V roce 1995 bylo Klášterní Hradisko vyhlášeno Národní kulturní památkou. Hradisko patří k nejstarřím klášterům na Moravě. Byl založen jako benediktynský klášter v roce 1078 knížetem Otou Sličným a jeho ženou Eufemií. V polovině 12. století byli benediktýni z Olomouce vyhnáni a klášter získal řád premonstrátů. V období husitských válek byl klášter dvakrát napaden husity a kromě kostela svatého Štěpána byl vypálen. Po vypálení rozbořili klášter ještě olomoučtí měšťané. Klášter byl obnovem a k jeho obnovení přispěl také Jiří z Poděbrad. V roce 1642 byl klášter napaden a vypleněn švédským vojskem. V roce 1659 byla zahájena nová výstavba kláštera, jež postupě utvářela jeho dnešní barokní vzhled. Klášter byl stavěn podle návrhu architekta Giovanniho Pietra Tencalla. Klášter byl budován do 18. století. V letech 1726–1732 byl postaven kostel svatého Štěpána. V roce 1787 byl klášter zrušen a od 1785 sloužil areál kláštera generálnímu moravskému semináři. V letech 1787 až 1790 byl v čele semináře Josef Dobrovský. V roce 1790 byl seminář zrušen a areál kláštera získala armáda, jež tu zřídila pevnostní skladiště. V roce 1800 tu byl zajatecký tábor francouzských vojáků a v roce 1802 byla v areálu vybudovaná vojenská nemocnice. Klášterní Hradisko je čtyřkřídlá stavba s obdélníkovým půdorysem, s nárožními věžemi a příkopem. Příkop dělí vnitřní příčné křídlo na dvě části a to konvent a prelaturu. Severní část kláštera je v duchu italského manýrismu, prelatura je ve stylu vrcholného baroka. Průčelí prelatury zdobí plastický dekor a portál se sloupy a balkónem. Na nádvoří kláštera najdeme Saturnovu kašnu. Interiér kláštera zdobí malby a obrazy od P. Trogera či J.K. Handka, dále štuková výzdoba od B. Fontany a sochařská výzdoba od J.A. Winterhaldera a J.A. Heinze. Bývalý klášter Hradisko byl tvořen samotnou budovou kláštera s kostelem svatého Štěpána a řadou dalších budov, ze kterých se dochoval bývalý hospodářský dvůr z první poloviny 18. století, areál staré zahrady s ohradní zdí, což je pozůstatek okrasných zahrad z 30.let 18. století a bývalý letní refektář z první poloviny 18. století a sousoší svatého Jana Nepomuckého. Otevírací doba: Duben až září - Čt 14:00 – 16:00 hod. Každá 1. sobota v měsíci 8:00 – 11:00 hod. Vstupné: dospělí 80,- Kč děti do 15 let - 40,- Kč Výpravy: objednání předem na čísle: 00420/ 606 33 86 46
  • Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

    Olomouc, 78351

    (ve vzdálenosti 8,0 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Monumentální barokní poutní chrám dominuje společně se zoologickou zahradou Svatému Kopečku nad městem Olomouc. Byl postaven v 2. polovině 17. století, v 18. století byla zbudována kaple Panny Marie.
  • Fort č.2 Radíkov

    Fort č.2 Radíkov

    Vrchní, Olomouc, 77002

    (ve vzdálenosti 10,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Fort č.2 v Radíkově je zcela unikátní pevností a to nejen z hlediska architektonického.Nikde jinde na celém území dnešní ČR nebyla podobná pevnůstka realizována.Je zapuštěn do kopce nad Radíkovem,přičemž jeho nejvyšší bod sahá až do výšky 444m.n.m..Byl poslední realizovanou pevností na našem území až do výstavby železobetonových pevností v pohraničí proti hitlerovskému Německu.A proč byl vlastně postaven?Po roce 1870 došlo k vypracování projektů na rozšíření pevnostního rayonu olomoucké fortové pevnosti z důvodu zvětšení dostřelu děl.Hlavním cílem bylo ochránit bastionovou pevnost před moderním dělostřelectvem.Původní Fortový věnec vyprojektovaný v roce 1840 se měl po roce 1870 rozšířit o samostatně stojící skupiny fortů-tzv.festy.Celkem měli být 3-Fest "Baba",Fest "Chlum" a Fest "Svatý Kopeček".Z těchto festů byl realizován pouze fort č.II,který byl součástí festu Svatý Kopeček.Radíkovská pevnůstka byla vybudována v letech 1871-1876 ovšem nebyla zcela dokončena.Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1886-konkrétně byla vyražena odvodňovací štola.Pevnůstka nebyla nikdy dobývána.Bouhužel?Bohudík?O pár let později (v roce 1894),kdy přestala plnit svou původní funkci,jelikož ve vztazích s Pruskem došlo ke značnému zlepšení,ji prodala armáda do soukromých rukou a začla její postupná devastace.Za války ji vlastnila německá rodina,která kolaborovala s nacisty.Spravedlivá odplata přišla po válce,na základě Benešových dekretů se musela odstěhovat a fort připadl opět státu potažmo armádě.Ta jej využívala jako skladiště.Později zde sídlila drogerie (Barvy,laky),dále se zde vyráběla pyrotechnika.Nakonec se v roce 2006 dostal bohudík do rukou o.s.Fort Radíkov,které se snaží tento fort postupně renovovat,zviditelnit,pozdvihnout jeho ztracenou slávu a dále najít jeho uplatnění v současné době.
  • Kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

    Kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

    Dub nad Moravou, 78375

    (ve vzdálenosti 12,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    V Dubu nad Moravou, jen 10 km jižně od Olomouce, byl v polovině 18. století vybudován areál, jehož dominantou je poutní kostel Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi v průčelí, zachovalým interiérem s obrazy od J. I. Mildorfera, barokními varhany a hlavní lodí (výška 24 m) obehnanou patrovým ochozem s vyobrazením křížové cesty. Pod kněžištěm byla roku 1840 vybudována krypta.

    Historie kostela je od počátku spjata s dubskými poutěmi, které se tu konaly už na počátku 18. století v souvislosti se zářícím obrazem Panny Marie, který byl údajně příčinou několika nevysvětlitelných uzdravení. Na náměstí mezi kostelem a farou se dochovalo i několik vzácných barokních soch (sv. Florián, sv. Jan Nepomucký, sv. Josef).

  • Černá věž v Drahanovicích

    Černá věž v Drahanovicích

    Drahanovice, 78343

    (ve vzdálenosti 12,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Ve vsi Drahanovice v Olomouckém kraji se nachází tvrz, z níž se do dnešních dnů dochovala čtyřboká pětipatrová tzv. Černá věž, která je vysoká 24 metrů a do současné podoby byla upravena v roce 1850 – místo cimbuří a cibulovité helmice tehdy dostala hrotité romantické zastřešení. Zachovaly se také renesanční a barokní klenby.

    Tvrz je zde doložena v roce 1351. Původně byla zřejmě dřevěná, ve 2. polovině 14. století pak vznikla její hlavní část – kamenná gotická věž. Za husitských válek tvrz zpustla. Koncem 15. století tvrz pozdně goticky obnovili Drahanovští z Pěnčína. Ve 2. polovině 16. století byla tvrz za Drahanovských ze Stvolové renesančně upravena. Později se zde vystřídalo několik dalších majitelů, většina z nich však v Drahanovicích nesídlila.

  • Tvrz Unčovice

    Tvrz Unčovice

    unčovice, Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 12,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Obdélná patrová středověká tvrz s oválnou věží, pískovcovými renesančními portály, klenutými stropy, na svahu s hospodářskou budovou. Vznikla v první polovině 14.století za pánů z Lipé, poprvé se připomína v roce 1398. Původně tvrz rozsáhlejší. Dnes bohužel v držení zěmědělského družstva devastace pokračuje a tvrz je nepřístupná.

  • Zámek Náměšť na Hané

    Zámek Náměšť na Hané

    Náměšť na Hané, 78344

    (ve vzdálenosti 13,1 km od CENTRAL PARK FLORA)

    V hornomoravském úvalu na vyvýšenině nad jižním okrajem obce, postavil hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach horní zámek. Objekt byl postaven jako náhrada za dolní zámek, který přestal vyhovovat svou velikostí a vzhledem. Horní zámek se dodnes dochoval v původní podobě, čtyřkřídlý objekt, jehož boční křídla uzavírají dvůr, celý areál je obklopen kruhovým parkem z něhož vedou čtyři cesty ( dle světových stran)lemované lipovým stromořadím. Harrachové vlastnili zámek až do roku 1780, kdy přešel sňatkem do vlastnictví rodiny Kinských. V roce 1916 koupil objekt F. Ottahal, zámek zmodernizoval, zavedl elektřinu, vodu a instaloval vytápění. Podle Benešových dekretů byl objekt v roce 1945 zkonfiskován. Od 1. července 2000 je majetkem města, dnes je přístupný veřejnosti.V expozicích jsou dobové zámecké interiéry, za prohlídku stojí sbírka obrazů z 19. stol a unikátní expozice kočárů olomouckých arcibiskupů.
  • Keltská svatyně u Ludéřova

    Keltská svatyně u Ludéřova

    Drahanovice, 78343

    (ve vzdálenosti 14,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Nad obcí Ludéřov, za mysliveckým areálem u Svatopluka, se nachází menhir postavený zájemci o historii Keltů. Poblíž se nacházejí i zbytky keltského oppida. Vše doplněno informační tabulí. Objekt se nachází cca 1km za obcí po zelené tur. značce. Pěkná procházka k menhiru je po červené značce od zámku v Náměšti na Hané po staré asfaltce lesem (cca 3km).

  • Zámek Čechy pod Kosířem

    Zámek Čechy pod Kosířem

    Čechy pod Kosířem, 79858

    (ve vzdálenosti 15,6 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Na úpatí plochého zalesněného vrchu Velký Kosíř asi 12 km severozápadně od Prostějova leží zámek Čechy pod Kosířem. Ve 14. století zde pravděpodobně stála původní renesanční vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. Počátkem 18. století byla tvrz za kněžny Terezie z Lichtenšteina přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. V roce 1768 koupili panství císařský tajný rada Emanuel Tellez Menezes a Castro Silva - Taroucca, pocházející ze starého portugalského rodu. Jeho potomci vlastnili panství až do roku 1945. V letech 1839 až 1843 byl zámek v Čechách pod Kosířem sídlem rodu Silva – Taroucců. Ervín Sylva Taroucca přestavěl zámek do dnešní empírové podoby. Hlavní vstup byl přemístěn do západního křídla k němu přistavěny dvě věže a schodiště z hlavního sálu přímo do zahrady. V letech 1846 - 1870 na pozvání svého přítele vlasteneckého kněze Bedřicha Silva Tarouccy pobýval a tvořil na zámku významný český malíř Josef Mánes. V tomto inspirativním prostředí čerpal náměty pro svou tvorbu a vytvořil zde přes stovku uměleckých prací. Vedle jiného pracoval na rodinných portrétech hraběcí rodiny a vytvořil řadu národopisných studií, které jsou dokladem oblékání prostého hanáckého lidu v pol. 19. století. Po smrti posledního majitele panství Františka Arnošta (1890 -1943), který se hlásil vždy k české národnosti, byl zámecký areál v pozůstalostním řízení v letech 1945 - 1949 dědicům z rodu Silva -Taroucců vyvlastněn státem. Přilehlý zámecký park, doplněný drobnou architekturou patří k nejvýznamnějším na Moravě. Zámek je přístupný veřejnosti.
  • Zámek Prostějov

    Zámek Prostějov

    Prostějov, 79601

    (ve vzdálenosti 16,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Renesanční zámek, který stojí v centru města na západní straně náměstí, je jednou z řady pamětihodností města Prostějova v Olomouckém kraji. V části zámku je k vidění výstavní síň Muzea Prostějovska. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova uzavírající nevelké obdélníkové nádvoří. Z původní výzdoby se zachoval umělecky velmi cenný vstupní portál a některá okenní a dveřní ostění.

    Zámek vybudoval v letech 1522 – 1526 Jan z Pernštejna. Zámek byl zasazen do městských hradeb, které byly pro tento účel prolomeny. Zámek, který měl zpočátku ještě charakter pevnosti, byl za Vratislava z Pernštejna, kancléře Českého království, v letech 1568 – 1572 upravován – byly vybudovány renesanční arkády a ozdoben vstupní portál. V roce 1599 získali zámek Lichtenštejnové. V roce 1643 vypálili zámek Švédové, poté byl pouze nouzově opraven a sloužil jako sýpka a byty úředníků. Na počátku 19. století byla v části zámku zřízena textilní manufaktura. V roce 1851 koupil zámek ve veřejné dražbě F. Hofmann a chtěl tady zřídit pivovar, k tomu však nedošlo, protože v roce 1868 získala zámek rodina Chmelařových a učinila z něj centrum českého kulturního života. V roce 1893 koupil zámek úvěrní spolek Záložna a zastavárna v Prostějově, který zchátralou zámeckou budovu opravil, fasády byly vyzdobeny sgrafity. V letech 1894 – 1906 bylo na zámku muzeum i v současné době je zámecký areál veřejnosti přístupný.

  • Hrad Šternberk

    Hrad Šternberk

    Horní nám. 6, Šternberk, 78501

    (ve vzdálenosti 16,4 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Hrad Šternberk je výraznou dominantou městské památkové zóny stejnojmenného městečka na okraji Nízkého Jeseníku. Byl založen ve 13. století rodem Šternberků. Mezi nejstarší dochované části hradu patří zbytky opevnění hlavního paláce a válcová věž s až 4 m silným zdivem. V 2. polovině 14. století začal Albert ze Šternberka s přestavbou, z které se zachovala hradní kaple se zbytky nástěnných maleb ze života Panny Marie a portál. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a mohutným požárem z roku 1538. Následně byl obnoven a přestavěn v renesančním stylu. Další škody způsobila třicetiletá válka. Poslední obnova proběhla po 2. světové. válce. V současnosti jsou v interiérech hradu vystavovány sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko.
  • Zámek Hrubčice

    Zámek Hrubčice

    Hrubčice, 81653

    (ve vzdálenosti 16,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Renesanční zámek se nachází v obci Hrubčice na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Zámek je patrová jednokřídlá budova sevřená dvěma kulatými vížkami, před hlavním vstupem je po celé výšce budovy rizalit, který je v přízemí i patře otevřený arkádovými oblouky. U zámku je dendrologicky hodnotný park. Zámek a park jsou volně veřejnosti přístupné.

    V 16. století nechala olomoucká kapitula postavit renesanční zámek, který byl později pouze drobně upravován. Na konci 18. století založil Jan Antonín Minkwitz u zámku francouzský park s barokním altánem a oranžérií. V 1. polovině 19. stoletá byla zámecká zahrada rozšířena o anglický park s cizokrajnými dřevinami. Koncem 19. století začal zámecký objekt chátrat. Po roce 1945 byl zámek využit na byty.

  • Větrný mlýn u Lázniček

    Větrný mlýn u Lázniček

    Lazníčky, 80552

    (ve vzdálenosti 17,0 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Větrný mlýn holandského typu stojí asi 700 m severovýchodně od obce Lazníčky, vpravo od silnice do Výklek. Dostavěn 1865. Budova mlýna byla postavena z kamene, který se lámal v nedalekém lomu u Výklek. Výška kruhových zdí dosahuje 7,5 m, jejich mocnost se pohybuje okolo 1,35 m. Celá zhruba 9 m vysoká stavba má zřetelně kónický tvar s obvodem 21,8 m při zemi.

  • Svatojánský most v Litovli

    Svatojánský most v Litovli

    Litovel, 78401

    (ve vzdálenosti 17,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Svatojánský most v Litovli je nejstarším mostem na Moravě a třetím nejstarším v České republice. Dokončen byl již před rokem 1592, kdy byl poprvé zmíněn v kronikách. Most, který stojí na 6 pilířích, byl v průběhu staletí mnohokrát poškozen velkou vodou, ale vždy odolal. V 18. století byla na most instalována socha sv. Jana Nepomuckého. Zatím poslední velkou rekonstrukcí prošel po velké povodni z roku 1997, byl celý nově restaurován a částečně změnil svou podobu směrem k historickému původnímu vzhledu. V současné době je most přizpůsoben provozu pro pěší, cyklisty a jednosměrně i pro automobilovou dopravu. Dlouhý je přibližně 60 metrů a je tvořen 6 kamennými klenbami.

  • Kostel sv. Prokopa v Čehovicích

    Kostel sv. Prokopa v Čehovicích

    Čehovice, 81641

    (ve vzdálenosti 18,3 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Nedaleko města Prostějov, v obci s názvem Čehovice stojí původně pozdně barokní kostel sv. Prokopa, uvnitř nádherně vyzdobený, vystavěný v letech 1788-89. Na kostele byly později, v 19. století, provedeny úpravy a další následovaly po 2. světové válce, kdy byla od základů vybudována nová čtyřboká, 34 metrů vysoká kostelní věž.

  • Zámek Tovačov

    Zámek Tovačov

    Tovačov, 75101

    (ve vzdálenosti 18,4 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Zámek Tovačov se nachází ve stejnojmenném městě na Přerovsku v Olomouckém kraji. Dnes má zámek čtyřkřídlou dispozici s různou dobou vzniku jednotlivých částí. Dominantou zámku je více než 90 metrů vysoká věž, která je dílem Ctibora Tovačovského. Z přízemí věže se vstupuje cenným renesančním portálem do nádvoří. Místnosti v přízemí mají valené a křížové hřebínkové klenby. Pozoruhodný je Rytířský sál. V historických interiérech Pernštejnského a Vídeňského křídla je stálá expozice věnovaná dějinám zámku, Ctiboru Tovačovskému z Cimburka, bitvě u Tovačova v roce 1866, archeologii, místním judaikám, rybníkářství a národopisu. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. Přístupná je i věž, ze které se nabízí neomezená vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. Původní gotický vodní hrad ze 14. století byl za Ctibora Tovačovského z Cimburka v 15. století přestavěn ve stylu vrcholné gotiky. Hrad byl i oporou husitů na Moravě. Ctibor Tovačovský ml. provedl v 80. – 90. letech 15. století pozdně gotické a renesanční úpravy, objekt byl opevněn valy s nárožními baštami. Smrtí jeho syna Adama vymřel rod po meči a panství získal Vilém z Pernštejna, který vystavěl východní křídlo a dokončil obranný systém. Pernštejnové dokončili renesanční úpravy a za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy. V roce 1642 pevnost odolala útoku generála Torstensona. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na zámek. Na konci 19. století ještě přibylo novorenesanční křídlo.

    Otevírací doba duben, květen, září : středa, sobota, neděle od 13 - 16,30 hod. červen - srpen : úterý - neděle od 9,30 - 12 hod. a od 13 - 16,30 hod. říjen : pouze na objednávku Prohlídky větších skupin na objednávku od 9 - 15 hod. kromě pondělí, 12-13 pol. přestávka. Vstupné plné vstupné 50 Kč snížené vstupné 30 Kč rodinné vstupné 100 Kč

  • Bělecký mlýn

    Bělecký mlýn

    Zdětín 71, Zdětín, 81687

    (ve vzdálenosti 19,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Bělecký mlýn, hotel a restaurace v oblíbené rekreační zóně Prostějováků. Turisticky velmi oblíbené (tur. pochody). Vhodné na vycházky s dětmi. Dostupné i vlakem (zast. Zdětín). Odtud asi 2km koňská farma Na zámečku. V místě malý zoopark.

  • Zámek Moravská Třebová

    Zámek Moravská Třebová

    Zámecké nám. 1, Moravská Třebová, 57101

    (ve vzdálenosti 45,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Patří mezi nejcennější pozdně renesanční stavby v České republice.

    Stručná historie hradu

    1270 - město Třebovou založil Boreš z Riesenburka krátce před tímto rokem, v této době existoval na - blízkém vrchu hrad (Třebovské hradisko) 1325 - po vymření rodové větve získali panství páni z Lipé 1365 - hrad prodán Janu Jindřichovi - formulace zápisu naznačují, že již stál hrad ve městě 1422 - purkrabí Bočka z Kunštátu vydal hrad slezskému vojsku 1464 - v zápise panství Zdeňka z Postupic se mluví o hradě v městě Třebová 1485 - koupil panství Ladislav z Boskovic, který svému novému sídlu věnoval mimořádnou pozornost - provedl mnohé stavební úpravy, rozšířil východní palác, vystavěl kapli 1509 a 1541 - dva mohutné požáry města 1589 - zdědil panství Ladislav Velen ze Žerotína a započal ojedinělou stavbu předzámčí 1611-1620 - postavil mohutnou rozsáhlou trojkřídlou patrovou budovu s arkádovými ochozy zdobenými bosáží, sokly a parapety zdobí reliéfy polofigur a fantaskních hlav. Uvažuje se o projekční účasti G. M. Fillipiho, architekta Rudolfa II, který po zpronevěře zmizel z Prahy na Moravu. Stavitelem však byl G. Motalla z Bonamonne 1628 - Motalla po přerušení stavby konfiskací pokračuje v díle, ale již pro Lichtenštejny 1634 - sotva dokončený zámek vydrancovali Švédové 1840 - po požáru byly zbytky hradu zčásti strženy, zbylé východní křídlo bylo dobově opraveno

    Stálé expozice Měšťanský životní styl v Moravské třebové v 17. - 20. století Humanismus a renesance v Moravské Třebové Jak se žilo na venkově Středověká mučírna Alchymistická laboratoř mistra Bonacin Sezónní výstavy

    Vstupné Mučírna: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč Měšťanský životní styl: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč Alchymistická laboratoř mistra Bonacin: plné 50,- Kč, snížené 30,- Kč (rodinné vstupné 150,- Kč)

    Rodinná vstupenka na všechny tři okruhy (mučírna, alchymistická laboratoř, měšťanské bydlení) 390 Kč

  • Zámek Nové Hvězdlice

    Zámek Nové Hvězdlice

    Hvězdlice, 68342

    (ve vzdálenosti 45,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Barokní zámek je klenotem městečka Nové Hvězdlice na Vyškovsku v Jihomoravském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova s přilehlým dvorem a zahradou. Zámecké fasády člení lizény a nadokenní římsy, na průčelí obráceném k obci je volutový štít. Vjezd do zámku rámuje portál se segmentovým záklenkem. Dnes je zde domov důchodců, který již oslavil 80 let své existence. roce 1948 měl zámek 73 klientů, dnes jich je bez mála 170, stará se o ně přibližně 80 zaměstnanců, z toho asi dvě třetiny ošetřovatelského personálu.

    Zámek nechal na začátku 18. století postavit brněnský augustiniánský klášter podle projektu G. P. Tencally. Později byl zámek upraven pro potřeby domova důchodců.

  • Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Farní kostel sv. Jana Křtitele Šumperk

    Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 45,9 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Římskokatolický děkanský barokní kostel pocházející ze 13. století, je nejlépe dochovanou gotickou památkou Šumperka. Od doby svého založení prošel několika úpravami a prodělal i požár. Dnes je objekt přístupný v rámci prohlídek historického centra.
  • Větrný mlýn v Chvalkovicích

    Větrný mlýn v Chvalkovicích

    Chvalkovice, 83519

    (ve vzdálenosti 46,0 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Větrný mlýn holandského typu (zděný) u čp. 91, asi 500 m východně od obce Chvalkovice na Vyškovsku. Zdivo je z cihel, kuželová střecha krytá šindelem, vybavení: šrotovník, válcová stolice na žito a pšenici, loupačka. Nejpříhodnější byl západní podzimní vítr. Mlýn začal mlít v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Sestra pana Vítka vlastnila mlýn v nedalekých Kunkovicích. V roce 1918 byl zřízen vedle budovy pomocný motor na koks, který si v 80. letech odvezl pan Kaláb do Určic a zprovoznil ho na pile. Vedle mlýna najdete vodní nádrž po parním agregátu. V roce 1920 převzal mlýn syn Jan Vítek. Po válce byl do mlýna instalován motor nový a to benzínový. Mlýn nebyl nikdy přístupný a je v současné době uzavřen. Technické vybavení ve mlýně zůstalo. Větřák má po vichřicí ulomenou jednu lopatu. V současné době probíhá částečná rekontrukce mlýna, má novou střechu a opravené lopatky.

  • Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Kostel Zvěstování Panny Marie Šumperk

    Hlavní třída 22, Šumperk, 78701

    (ve vzdálenosti 46,0 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Založení dominikánského kostela je nejasné, jedny prameny uvádí, že byl založen již na počátku 13. století, jiné, že až o sto let později. Od konce 2. světové války sloužil kostel ke studijním účelům, sídlila zde střední zdravotní škola. Od počátku 90. let 20. století je kostel rekonstruován a restaurován a v září roku 2005 se v něm opět rozezněly jeho staré varhany.
  • Zřícenina Hoštejn

    Zřícenina Hoštejn

    Hoštejn, 80597

    (ve vzdálenosti 46,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Skromná zřícenina hradu Hoštejn stojí na návrší nad stejnojmennou obcí na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zachovala se pouze soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu je zbytek zdí paláce a pod ním sklep. Na nejvyšším místě hradiště byl v roce 1845 postaven jehlancový památník, připomínající otevření železnice Olomouc-Praha. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil po roce 1278 pravděpodobně Boreš ml. ze Šumburka a bojoval odtud proti králi Václavu II. Proto nechal panovník hrad dobýt. Ve 14. století získali Hoštejn Šternberkové, v roce 1424 jej poškodila vojska Albrechta Rakouského. V roce 1464, když jej koupili Tunklové, byl již hrad pustý a nebyl obnoven. Zkázu dovršila výstavba železniční trati – tehdy byly hradní zříceniny rozebírány.

  • Zámek Cetechovice

    Zámek Cetechovice

    Cetechovice, 81548

    (ve vzdálenosti 46,3 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Zámek v obci Cetechovice stojí na místě někdejší tvrze, která je připomínána až poměrně pozdě v roce 1482. Pravděpodobně se jednalo o vodní tvrz, neboť její příkopy mohly být snadno napájeny z potoka Olšinky, který se zde vlévá do Kotojedky. Přestavbou a rozšířením tvrze vznikl základ nynějšího zámku. Základní úpravy provedl Karel Antonín Zeller z Rosenthalu, který vlastnil Cetechovice v letech 1682 - 1685. Barokní podobu dostal zámek za Josefa Ant. Mayera z Mayerswaldu v letech 1731 - 1738. Nad portálem je umístěn alianční erb se znaky Zellerů z Rosenthalu a Mayerů z Mayerswaldu. Poslední vůlí z 28. 4. 1738 zřídil J. A. Mayerswald pro Cetechovice rozsáhlou chudinskou nadaci. K jeho osobě se váže i pověst, podle níž cetechovická nadace nevznikla z vůle vzdělaného šlechtice, ale zásahem nadpřirozených sil. Roku 1739 se zámek spolu s obcí dostává do majetku A. A. Petřvaldského, který jej přebudoval do nynější podoby. Kolem zámku byl původně park, který však přeměnili v pole další majitelé, Künburgové, kteří získali zámek v roce 1763. Zámek je veřejnosti nepřístupný.

  • Zámek Melč

    Zámek Melč

    Melč, 74784

    (ve vzdálenosti 47,1 km od CENTRAL PARK FLORA)

    U jižního okraje obce Melč stojí rozlehlá empírová budova zámku, která je obklopena parkem. Zámek je jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem. V rozlehlém parku se daří růstu vzácným druhům dřevin. Budova zámku včetně parku je chráněnou kulturní památkou. V minulých letech byla budova zámku využita jako lázně, zotavovna a nemocnice. Od počátku 20. století do roku 1985 byla v budově zámku umístěna zvláštní internátní škola, která byla později přebudována na dětský domov. Zámecký park byl citlivě upraven a bylo tu umístěno několik dětských hřišť.

    V místech panského dvora nechal František Josef z Hodic vybudovat počátkem 18. století barokní zámek. Kolem zámku byl založen park s vzácnými druhy stromů a keřů. V roce 1755 byl zámek a panství prodán opavské jezuitské koleji. V roce 1773 vlastnil Melč po zrušení jezuitského řádu studijní fond. V roce 1810 bylo panství včetně zámku prodáno hraběti z Tenczina, vlastníkovi vikštejnského panství. Tento nový majitel nechal zámek přestavět v empírovém slohu.

  • Zámek Bruntál

    Zámek Bruntál

    Zámecké náměstí 7, Bruntál, 79201

    (ve vzdálenosti 47,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Zámek Bruntál je národní kulturní památka. Díky netradiční dispozici tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho dnešní podoba je výslednicí pět století probíhajícího historického a stavebního vývoje, v jehož průběhu byl původně pozdněgotický hrad renesančně přebudován a rozšířen, na sklonku 18. století barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován.

    Nejhodnotnější interiéry zámku jsou zpřístupněny veřejnosti: zámeckou expozici tvoří kaple v přízemí a sály 1. patra zámku, zdobené rokokovými nástěnnými malbami mimořádné kulturní hodnoty a vybavené původním mobiliářem z 18. až počátku 20. století. Pozoruhodná je i zámecká galerie s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16. - 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů.

    V sálech nejstarší části zámku, tzv. Starého paláce ve zvýšeném přízemí západního křídla zámku, je instalována expozice o přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností bruntálského regionu.

    Další původně hospodářské prostory a bývalé konírny v přízemí zámku jsou využívány jako výstavní prostory k pořádání výstav. Z průjezdu hlavního vchodu zámku je přístupná vstupní historická expozice a prodejna vstupenek a suvenýrů.

    Zámek obklopuje rozsáhlý park s objektem salla tereny, zbytky městských hradeb s baštami a jezírkem. Reprezentační sály zámecké expozice jsou využívány ke konání koncertů, divadelních představení, svatebních obřadů a jiných kulturních a společenských počinů; další kulturní a společenské akce jsou pořádány i na zámeckém nádvoří a v parku.

    Zámek je sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště, muzejní knihovnu a fotooddělení s fotoarchivem.

    Zámek Bruntál, zámecká expozice

    Otevírací doba v sezóně 2008 duben , říjen: 9.00 - 16.00 hod květen - září : 9.00 - 17.00 hod 26.12. - 30.12.: 10.00 - 16.00 hod Zavírací den: pondělí

    Vstupné plné vstupné: 70,- Kč (dospělí) snížené vstupné: 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: + 100 % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného prův. textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč

    Slevy: členové děts. klubu Čtyřlístek - snížené vstupné Volný stup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav Vstup pro invalidy: pouze 1. NP

    Akce v roce 2008

     

    Únor  -          Keramika očima dětí

                          Výstava prací handicapovaných dětí

    22.3. -           Velikonoce na zámku

                          Jarmark a vyhodnocení soutěže  Bruntálská kraslice (11.ročník)

    1.4. – 4.5.      Radek Pilař dětem

    23.5.              Velká muzejní noc (Oslavy mezinárodního dne muzeí)                 

    23.5. – 17.8.  Jak zastavit čas – restaurování, konzervace a preparování v Muzeu v Bruntále                   

    2.9. – 4.10.    Výtvarníci Olomouce

    září                 Dny evropského dědictví

    23.10. – 8.12. Česká a slovenská fotografie

    4.12. – 31.1.2008 Oslaďme si život – cesta kolem cukru

    13.12.            Vánoce na zámku

  • Větrný mlýn v Rudici

    Větrný mlýn v Rudici

    Rudice, 81747

    (ve vzdálenosti 47,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Větrný mlýn je holandského typu s kamennou kruhovou zdí silnou u země 135 cm a o výšce 7,5 m. Měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. V roce 1922 byla prováděna oprava větřáku, kdy byl vyměněn modřínový hřídel o délce 10 m. V roce 1925 při bouři byly lopatky zničeny a v r. 1929 byl mlýn převeden na elektrický proud. V roce 1940 byl mlýn zaplombován a v roce 1945 zde bylo zrušeno mlynářské právo. Za pomocí památkového úřadu v Brně byla v roce 1947 opravena střecha a přeměněna na plechovou. Od té doby mlýn chátral. V roce 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva. Od tohoto roku začali mlýn opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Byla natřena střecha, opraveno zdivo vně i uvnitř a postaven nový plot. V roce 1973 byl znovu na střeše proveden vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny lopaty (křídla). V roce 1987, při večerní bouři a vichru se zlomil konec hřídele. Okamžitě byl znovu opraven. V roce 1994 zde bylo zřízeno muzeum, které je provozováno dodnes.

  • Státní zámek Rájec nad Svitavou

    Státní zámek Rájec nad Svitavou

    Blanenská 1, Rájec-Jestřebí, 67902

    (ve vzdálenosti 47,7 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Státní zámek Rájec nad Svitavou leží severně od Blanska v oblasti Moravského krasu. Architektonicky vysoce hodnotný komplex rájeckého zámku ve stylu Ludvíka XVI. zaujme především přepychově vybavenými interiéry knížecí rodiny Salmů. S bohatých sbírek pak vyniká rozsáhlá kolekce orientálního porcelánu a proslulá zámecká obrazárna, obsahující díla předních evropských malířů baroka a romantismu. Tradici zámeckého zahradnictví dokazuje rozlehlý anglický park a každoroční tématické výstavy květin v historických sálech zámku. Novodobou tradici tvoří noční prohlídky zámku. SLUŽBY PRO NÁVŠTĚVNÍKY * průvodcovský výklad v jazyce českém, německém a anglickém * bezbariérový přístup * prodejna keramiky , prodejní výstavy výtvarných děl v MiniGalerii Kruh * výstava litinových kamen z první třetiny 19. století * restaurace a parkoviště * kulturní a společenské akce v prostorách zámeckého areálu * svatební obřady, výstavy, koncert PŘÍSTUP A DOPRAVA Vlak – trať – Brno – Česká Třebová stanice Rájec - Jestřebí Auto - z Brna směr Blansko – Boskovice (5km od Blanska) Vzdálenost od Brna 31 km
  • Hrad Lukov

    Hrad Lukov

    Lukov, 76317

    (ve vzdálenosti 48,2 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Mohutné zříceniny rozsáhlého hradu Lukov stojí na zalesněném návrší u stejnojmenné obce v předhůří Hostýnských vrchů. Lukov se nachází ve Zlínském kraji. V příkopu, oddělujícím předhradí od vlastního hradu, se zachovaly zděné mostní pilíře. Z hradu se dochovaly zbytky paláce, věží a obvodových hradeb. Areál je volně přístupný a návštěvníci mohou využívat i naučnou stezku po hradní zřícenině.

    Lukov byl postaven jako královský hrad v 1. polovině 13. století a patří tak k nejstarším na Moravě. První písemná zmínka však pochází až z roku 1332, kdy byl hrad v držení Šternberků, kteří ho vlastnili až do roku 1516. Koncem 14. století byla ve stylu vrcholné gotiky přestavěna původní románská kaple a vybudován nový východní palác. Za Matouše ze Šternberka, který podnikal loupeživé nájezdy do širokého okolí včetně Uher, hrad obléhalo a dobylo vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo při následné pozdně gotické přestavbě zcela změněno hradní jádro a současně vzniklo i velké předhradí. Po roce 1516 hrad patřil Kunům z Kunštátu a od roku 1548 Nekšům z Landeka. Za třicetileté války, v roce 1626 se hrad, který tehdy vlastnil Albrecht z Valdštejna, stal významným opěrným bodem vzbouřených Valachů, kteří ho násilně obsadili. V roce 1643 se hradu zmocnili Švédové a při svém odchodu ho značně poškodili. Později význam hradu upadal a majitelé, kteří se zde často střídali, zajišťovali jen minimální údržbu. Ve 2. polovině 18. století vybudovali Seilernové v podhradí nové správní a hospodářské budovy, v 80. letech 18. století byl hrad definitivně opuštěn a zchátral, protože novým sídlem majitelů panství se stal zámek Lešná. Od roku 1984 probíhá na Lukově archeologický výzkum.

  • Zámek v Letovicích

    Zámek v Letovicích

    Letovice, 67961

    (ve vzdálenosti 48,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Rozsáhlý zámek stojí na návrší nad městem Letovice na Blanensku v Jihomoravském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova. Z původního hradu se zachovala část opevnění na severní a západní straně, především hradby s cimbuřím a 3 bašty.

    Původní hrad byl vybudován ve 13. století. Ve 2. polovině 15. století hrad pozdně goticky přestavěli páni z Boskovic. Další majitelé – páni z Hardeka nechali hrad po roce 1570 přestavět na renesanční zámek. V roce 1643 zámek dobyli a vypálili Švédové, opraven byl pak až na přelomu 17. a 18. století. Za Blümegenů zámek v roce 1724 vyhořel a poté byl barokně přestavěn a rozšířen o nové samostatné předzámčí s hospodářskými a úředními budovami. Za Kálnokyů byl zámek v polovině 19. století pseudogoticky upraven. Po roce 1945 byl zámek účelově využíván, tehdejší majitelé však zcela zanedbali údržbu. Dnes je celý zámecký objekt pro havarijní stav uzavřen a veřejnosti nepřístupný.

  • Zámek Choryně

    Zámek Choryně

    Choryně, 75642

    (ve vzdálenosti 48,6 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Zámek najdeme asi 8 km od Valašského Meziříčí, stojí na místě původní tvrze, v sedmdesátých letech 16. stol. přestavěné Chorynskými z Ledské na jednopatrový renesanční zámek. Tehdejší majitele zámku připomíná erb umístěný v nádvoří objektu s letopočtem 1573. Ještě v roce 1761, obklopoval budovu vodní příkop s padacím mostem. V dalších letech prošel barokní a později klasicistní úpravou (1822). Dnes je využíván jako klášter. Součástí objektu je vzorně udržovaný přírodně krajinářský park.
  • Chrám Jména Panny Marie v Křtinách

    Chrám Jména Panny Marie v Křtinách

    Křtiny, 67905

    (ve vzdálenosti 48,8 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Kostel v Křtinách je významným poutním místem. Nachází se na východ od Blanska. Mohutnou stavbu křížového půdorysu s monumentální kupolí a věží postavil Fr. Ritz z Brna v letech 1712 - 50. Projektantem této stavby byl významný český barokní architekt Jan B. Santini, který je znám také jako autor mnoha dalších církevních i světských staveb u nás (Karlova Koruna, Kladruby, Rajhrad, Zelená Hora u Žďáru ...).

  • Farní kostel Nejsvětější Trojice

    Farní kostel Nejsvětější Trojice

    Kostelní 111, Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 49,3 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, stavba z poloviny 18. století, je po zámku hlavní dominantou města. Patří k umělecky nejvýznamnějším barokním stavbám celé severovýchodní Moravy. Stojí na místě původního farního kostela doloženého ve 13. století. K výstavbě nového chrámu došlo v souvislosti s rostoucím kultem místního zázračného obrazu Panny Marie Pomocné, který v 18. století ronil slzy a po modlitbě u něj došlo k několika uzdravením. Architektem chrámu byl Mikuláš Thalherr, interiér kostela je vyzdoben nástěnnými malbami Josefa Ignáce Sadlera, obrazy Ignáce Viktorina Raaba a Felixe Ivo Leichera i dalším hodnotným mobiliářem.
  • Památník J. A. Komenského ve Fulneku

    Památník J. A. Komenského ve Fulneku

    Sborová 80, Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 49,5 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Památník na významného českého pedagoga, "učitele národů" Jana Ámose Komenského sídlí v budově bratrského sboru ve Fulneku. Jan Amos Komenský byl v letech 1618-21 správcem místního sboru. Od roku 1962 je areál národní kulturní památkou.
  • Zámek Fulnek

    Zámek Fulnek

    Fulnek, 74245

    (ve vzdálenosti 49,6 km od CENTRAL PARK FLORA)

    Nejvýraznější dominantou městečka Fulneku je zámek. Rozsáhlý zámek stojí na vysokém ostrohu nad městem Fulnekem v Moravskoslezském kraji v nadmořské výšce cca 320 metrů nad mořem. Zámecký areál tvoří 2 objekty: horní a dolní zámek. Třípatrový horní zámek s mansardovou střechou má nad vstupním průčelím pětipatrovou věž. Trojkřídlý dolní zámek má na vnější straně několik okrouhlých věží. Kolem zámku vede množství značených turistických tras a je vyhledávaným turistickým cílem v této oblasti. Na konci 13. století postavili Lichtenburkové hrad – z tohoto období se zachovala hranolová věž. Dobře opevněný hrad odolal i útoku husitů v roce 1427. Ve 2. polovině 16. století za Švajniců z Pilmsdorfu a Skrbenských z Hříště byl starý hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádami. V roce 1622 získali zámek jako konfiskát Bruntálští z Vrbna. Během třicetileté války byl zámek několikrát vydrancován, v roce 1645 se tu usadili Švédové a objekt opustili až na základě podmínek vestfálského míru v roce 1650. Holé zámecké místnosti pak sloužily i jako vězení pro poddané. V letech 1655 – 1660 bylo odstraněno opevnění, přesto si zámek zachovával charakter pevnosti. Ve 2. polovině 17. století byly postaveny budovy dnešního dolního zámku a zřízen menší okrasný sad, rozšířený v 18. století na okrasnou zahradu s fontánami. V roce 1801 zámecký areál vyhořel a v letech 1803 – 1828 byl opraven. Na počátku 19. století byl zámecký park zkrášlen o malý empírový chrámek, oranžérii a skleníky. V roce 1842 koupil panství pro belgického krále Leopolda Kristián Fridrich ze Stockmaru. Belgická královská rodina vlastnila zámek do roku 1926. Za 2. světové války tady sídlily německé úřady. V posledních letech probíhá náročná rekonstrukce zámeckého areálu.